Jdi na obsah Jdi na menu
 


Popis dle M. Chromka z r.1990

 

 

Jeskyně č.263 - Propasťovité bludiště

 

/Absolon č.30/

 

Jeskyně leží v nadmořské výšce 434 m v levém svahu Pustého žlebu, šedesát /podle Absolona 61/ metrů nad dnem údolí. Vchod o rozměrech 0,7 x 5 m vede do soustavy chodeb a propastí směru SSV - JJZ o největší relativní výšce +11,5 a hloubce -60 metrů. Rozloha bludiště činí 570 m /Absolon/. Jeskyni dosud také nikdo jiný než Dr.Absolon nezmapoval ani nepopsal a od jeho dob zde také nikdo více nepracoval. Následující popis je upraven podle Absolona pro potřeby ZO ČSS Devon /Chromek/.

 

Vchod do jeskyně je tak ukryt v zálivu příkrých skalnatých hřebenů, že není prakticky vidět. Návštěvník musí vystoupit 7,5 metru vysoko po téměř kolmé skále, aby se vůbec k němu dostal. Hned za ním začíná labyrintické větvení jeskyně. Vlevo odbíhá odbočka na délku 11 m, hlavní chodba běží směrem k V, je však brzy prolomena hrdly dvou propastí, které se později spojují. Propast je nazývána Ústřední, protože se sem sbíhá hvězdicovitě pět chodeb. První běží na sever v délce 9 m, ale uprostřed je přervána jícnem nové propasti /P2/. Druhá chodba se úplně lomí nalevo přes stupeň vysoký 4,8 m a pokračuje pak po svahu vzhůru, odkud odbíhá chodba 10 m dlouhá k V a jiná téže délky k S. Zde začíná prakticky vysoký Dóm I, kde je nové rozcestí. Dóm obsahuje krápníkovou síňku, která je již blízko povrchu a je s ním s největší pravděpodobností spojena. Od křižovatky klesá chodba pod svahem do dalšího Dómu II propasťovitého charakteru. Prolomený jícen, vedoucí do něj, se dá obejít do vysoké chodby, jež se mění v křivolakou úžinu. Následuje další křižovatka, kde jedna z chodeb k S končí zdánlivě slepě. Ve stropě je vysoký komín. Na JV pokračují dva stupně 4 m hluboké do šířaviny, jež pod mírným svahem končí. s zřetelným pokračováním. Z Dómu II se dá prostoupit prolomeným oknem 5 m hluboko do paralelní, 20 m dlouhé chodby s různými komíny jak k S, tak J, zdánlivě uzavřené.

Ústřední propast je 12 m hluboká. Na jejím úpatí se rozbíhají další chodby. Jedna k SZ běží 14 m daleko a končí komínem. Hlavní chodba jde pod silným svahem na opačnou stranu. Pokračuje místy nízkou, v zákrutech se vinoucí chodbou. Jde zřejmě o staré řečiště. Končí v Hlavním dómu 20 m dlouhém, 5-11 m širokém a 9 m vysokém. Ve východním cípu má další rozcestí. Do výšky se klene rozlehlé okno od chodby, která běží zpět, kupředu má dóm pokračování v široké chodbě, jež je v délce 16m ucpána náplavem, ale musí mít v tomto směru další pokračování. Zde je hlavní odtok středního patra. Druhý zřejmý odtok je v protilehlém koutu dómu. Dóm přechází ve výši do horních pater a klesá současně do pater spodních. Ve spodních patrech začíná pod dómem nová propast, která přechází do svahu a za ním v další propast. Tato propast se rozdvojuje, jedno rameno jde do komína, druhé se kroutí do kolmé hlubiny a trojité propasti /tři kolmé roury vedle sebe/. Zde je síňka, kde odbíhá k západu stoupající chodba. Za stupněm čtyři metry vysokým následuje jiná síňka přecházející v těsnou úžinu, která je nejnižším bodem bludiště. Úžina za svým koncem vede k dalšímu pokračování.

Horní patra pokračují z Hlavního dómu širokou chodbou na křižovatku tří chodeb, odtud stále a stále výše na novou křižovatku, kde se rozbíhají chodby na dvě strany. Jižní chodbou se lze dostat po stupních do nejodlehlejšího bodu celého bludiště. Tato chodba vede k prostorám Koudelkových propastí. Od křižovatky tří chodeb je možné se dostat k prostorám Nízké chodby, kde se křižují ve výši spodní patra. Největší labyrint se rozkládá kolem Ústřední propasti. V chodbě, která běží severně od ní, se objevuje za sebou neméně než devět propastí s dalšími odbočkami, což dokazuje samo o sobě, jak těžká je tu prolognace. První propast P2 končí v hloubce 3 m úzkým hrdlem. Od jejího ústí lze sledovat chodbičku k propasti P3 a touto dosáhnout hloubky 22 metrů. Následuje zde stupeň nad propástkou P4 se sráznou chodbou prolomenou v jícen propástky P5, nad nímž je velký komín. Nad jícnem propástky P4 je sedlo, kam přibíhá propast P2, dolů se ale lomí propasťovité roury 6,7 a 8. Hrdlo 6 se brzy lomí v propast P9, která končí na rozcestí tří chodeb. Zde se objevuje SV směrem rozlehlý Dóm III o délce 15 m a výšce 9 m, na jehož vrcholku je okno /propástka P5/. Následuje srázná Písčitá chodba na délku 12 m JV směru. Její písčitý charakter ukazuje, že je, či byla, protékaná periodickým tokem. Je to nejodlehlejší bod bludiště v přímé vzdálenosti 42 m od skalek údolní terasy a mělo by zde být hlavní pokračování systému pod náhorní rovinu do prostorů za Macochou. Byly zde objeveny kosterní pozůstatky nesčetného počtu netopýrů. Zmapování ukázalo, že jsou zde tři výškové horizonty, přičemž je každé patro spletitě rozvětvené. Chodby se kupí do tří pásem: severního, středního a jižního, které je největší. Patra jsou mezi sebou spojeny nejméně dvaceti propástkami.

/Kóty pater: horní 442 - 430 m,

 střední 430 - 420 m a

  spodní 420 - 375 m./

Vznik každého horizontu označuje určitou periodu poklesu erozní činnosti, kdy současně klesala úroveň dna žlebu. Horní patro je geologicky nejstarší. Celkově lze vidět, že i toto celé bludiště chodeb je budováno tektonicky, že hlavní chodby běží ve směru od SV k JZ a že kolmo na ně jsou napojeny Písčitá chodba, puklina Ústřední propasti, Hlavní dóm a některé další, třebaže dosud neobjevené a tedy teoreticky předpokládané. Propasťovité bludiště tak pravděpodobně obsahuje ještě mnohá tajemství a bylo by záslužné se o jejich poodhalení pokusit.

 

/ Září 1990 /

 

Po zaměření v roce 1992 došlo ke změně celkové délky /651m/ a denivelace /-82m./



Čerpáno z webu speleologické skupiny DEVON